Blatná
V souladu s § 29 zákona o státní památkové péči Městský úřad Blatná vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje památkové péče v České republice, a to u movitých a nemovitých kulturních památek v regionu a v městských památkových zónách Blatná a Sedlice.
Evidence kulturních památek
Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který vede Národní památkový ústav, ústřední pracoviště - Valdštejnské nám. 3, 110 00 Praha 1. Seznamy a informace o nemovitých kulturních památkách jsou veřejně přístupné v systému Monument a lze je získat na internetu www.npu.cz.
Seznam nemovitých kulturních památek ORP Blatná - základní informace, popis
Městské památkové zóny
Městská památková zóna v Blatné byla vyhlášena dne 12. 11. 1990. Městská památková zóna Blatná je dána rozsahem historického města a přilehlého převážně parkového území na západní a jižní straně.
Město s 6800 obyvateli, obklopené hladinami rybníků leží při řece Lomnici. Ve městě se významně uplatňují přírodní prvky. Jedná se o systém vodních ploch a toků a rozsáhlá území parkových ploch, které pronikají až do MPZ, nejvýrazněji se zde uplatňují v zámeckém areálu.
Městská památková zóna je územím s převažující historickou zástavbou vycházející s neobvyklé zajímavé osnovy, vzniklé v dávné historii na půdorysu písmene L, jehož ramena jsou tvořena ulicovými zástavbami na hluboké parcelaci. Ve zlomu těchto ulic přiléhá areál kostela Nanebevzetí Panny Marie se samostatnou zvonicí, kaplí a Děkanstvím. Dále odtud západním směrem se rozkládá území zámeckého komplexu parku se sestavou zámeckých budov se vstupní věží, parkových ploch s rozlehlými vodními plochami. Dominantami města jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie se samostatnou zvonicí a zámecké budovy s věží. V rozvolněné zástavbě do níž směrem k okraji města přechází ulicová zástavba centra má velký podíl soukromá zeleň zahrad při rodinných domech. Nadmořská výška území MPZ a se pohybuje přibližně kolem 450 m n.m.
Vymezení hranice Městské památkové zóny Blatná
Městská památková zóna v Sedlici byla vyhlášena 1.dubna 2003. Město s 1243 obyvateli leží na jihovýchodním svahu brdského výběžku, oddělujícího blatenskou kotlinu od horažďovické pánve. Protíná ji silnice Plzeň - Písek, Strakonice.
Osada Sedlice náležela do staré aglomerace na Bozeňsku, jež zahrnovala oblast dnešního Blatenska, Březnicka a Rožmitálska. Byla osídlena dříve než ostatní kraje. Napovídá to kontinuita pravěkého a středověkého osídlení. Vývoj dalšího osídlení lze předpokládat v období vnitřní kolonizace (13. - 14. století), kdy podél staré písecké cesty, s kterou se tu spojovala jiná, rovněž stará cesta od Vimperka, vznikla zemědělská osada silničního typu. V písemných pramenech je osada Sedlice (Sedlecz) uváděna v letech 1352 - 1399 mezi sídlišti bozeňského děkanátu. Majitelem Sedlice byl rod Bavorů ze Strakonic.
Zatím nejstarší archeologický nález na katastru Sedlice byl učiněn při polních pracích v listopadu 1964 u místního nádraží. Je to kamenný kopytovitý klín (nástroj na opracování dřeva) z mladší doby kamenné. Zcela bezpečně bylo toto území osídleno v době železné, v období kultury halštatské. Z této doby pochází plochý žárový hrob, zjištěný na východ od Sedlice, jiný byl prozkoumán jihovýchodně od osady Důl. Významnou halštatskou lokalitou je jižní svah vrchu Hradiště, kde byly objeveny náramky, bronzové nášivky, železné hroty kopí, nože, koňská udidla a podobně. Stejně staré mohyly se díky lesnímu porostu uchovaly u Holušic, nedaleko nichž byly objeveny stopy stejně staré osady.
Archeologické objevy byly učiněny i na četných dalších lokalitách, včetně mohyl našich slovanských předků.
Vymezení památkové zóny - dle přílohy vyhlášky č.108/2003 Sb.
Vlastník památky je povinen:
- na vlastní náklad pečovat o její zachování
- udržovat ji v dobrém stavu
- chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením a odcizením
- užívat kulturní památku pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu
Pokud vlastník, správce nebo uživatel movité a nemovité věci, která je památkově chráněná (národní kulturní památka, kulturní památka, nemovitá kulturní památka, nemovitost v památkové zóně nebo jejich ochranných pásmech), zamýšlí jejich obnovu (tj. údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování, nebo jinou úpravu, stavbu, stavební změnu či udržovací práce) je povinen projednat v předstihu s odborem výstavby a územního plánování, státní památkovou péčí, který je výkonným orgánem státní památkové péče.
* Na základě písemné žádosti vydá odbor výstavby a územního plánování, státní památková péče, k zamýšlené obnově závazné stanovisko. Před vydáním závazného stanoviska si zdejší úřad zajistí vlastním úředním postupem odborné vyjádření Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, ke kterému vlastník může podat své námitky.
* Lhůta k vyřízení k vydání závazného stanoviska ode dne podání je 30 dní. Ve zvláště složitých případech 60 dní.
Kdy je nutno žádat závazné stanovisko:
U nemovité či movité kulturní památky, zapsané v ústředním rejstříku kulturních památek, v případě:
- údržby
- opravy
- rekonstrukce
- restaurování
- nebo jiné úpravy (nástavba,přestavba)
U nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v MPZ Blatná a Sedlice, v případě:
- zamýšlené stavby
- stavební změny (osazení střešních oken, zateplení objektu, nové otvory pro okna a dveře
- udržovacích prací (oprava a výměna oken, dveří, nátěr a oprava fasád, výměna střechy a klempířských prvků)
- osazení reklamního značení
Granty Krajského úřadu Jihočeského kraje jsou vyhlašovány každým rokem v měsíci lednu.
Podrobné informace na www.kraj-jihocesky.cz.
Programy ministerstva kultury ČR jsou vyhlašovány průběžně a informace o nich naleznete na www.mkcr.cz
V oblasti nepřímé finanční pomoci státu vlastníkům kulturních památek jsou některými daňovými předpisy stanovena osvobození od daní a daňová zvýhodnění.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, upravuje osvobození od daně pro stavby, jež jsou kulturními památkami a na nichž jejich vlastníci provádějí stavební úpravy. Osvobození trvá po dobu osmi let počínaje rokem, jenž následuje po vydání příslušného stavebního povolení. Od daně z nemovitosti jsou dále osvobozeny budovy, jež jsou kulturními památkami a jsou na základě smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem zpřístupněny veřejnosti pro výchovně-vzdělávací účely. Za určitých podmínek jsou od daně osvobozeny stavby
a) ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných sloužící k vykonání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,
b) stavby ve vlastnictví státu,
c) stavby ve vlastnictví obce a kraje, na jejichž území se nacházejí
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, určuje, že movité kulturní památky a jejich soubory jsou hmotným majetkem, který je vyloučen z odpisování. Z odpisování jsou vyloučena též umělecká díla a předměty muzejní a galerijní hodnoty, popř. jejich soubory v muzeích a památkových objektech.
Zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (stav k 31. březnu 2011), umožňuje použití snížené sazby daně na vstupné do historických objektů.
Rozsáhlá rekodifikační práce v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku zasáhla i daňové předpisy a tím i otázku daňového osvobození od daně z nemovitostí podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.Dosud bylo osvobození upraveno v § 9 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitosti a v § 1 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 12/1993 Sb. a předpokládalo osvobození od daně z nemovitostí. Po 1.1.2014 zákon o dani z nemovitostí předpokládá dvě daně, a to daň ze staveb a daň z pozemků, u kterých je obsahově dosavadní osvobození od daně zachováno. U staveb, které jsou kulturní památkou, předpokládá § 9 odst. 1 písm. d) bod 2 zákona č. 338/1992 Sb. jako předpoklad osvobození od daně ze staveb, že stavba je přístupná z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem; ve smlouvě musí být uveden časový a prostorový rozsah zpřístupnění a stanoven jeho režim v souladu s památkovou hodnotou a dalšími způsoby využití objektu. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) bod 2 zákona č. 338/1992 Sb. předpokládá, že od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem. Od 1.1.2014 je úprava tohoto osvobození upravena výlučně zákonem č. 338/1992 Sb. Vyhláška č. 12/1993 Sb. byla k tomuto datu zrušena . Viz. Příručka vlastníka kulturní památky (http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/obcan-a-nakladani/Brozura-vlastnika-kulturni-pamatky-MT-OK_1.doc).
Bližší informace k uvedeným daňovým výhodám poskytují finanční úřady.
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
