Zdroje:
Vrána, Miroslav: Z pamětí města Blatné 1914-1933. Blatná 1935, s. 113, 173-175.
Olejník, Jan: První světová válka a vyhlášení samostatnosti v Blatné r. 1918. Blatná 2008.
Paměti města Blatné, rukopis uložený na faře v Blatné.
Petr Chlebec
(25. 3. 1888 – 19. 6. 1919)
Navštěvoval měšťanskou školu v Blatné a následně se vyučil krejčím. Do války nastoupil k c. k. 11. pěšímu pluku v hodnosti desátníka. Zajat byl na italské frontě 6. 6. 1916 v Monte Zebio. 22. 2. 1918 se přihlásil v Padule k čs. legii. 5. června odjel na frontu, odkud se vrátil do vlasti 26. 12. 1918. Zúčastnil se bojů na Slovensku, kde byl smrtelně raněn v Nižním Medzevu. Pohřben byl ve Štosu.
(21. 5. 1881 - 9. 9. 1920)
Byl povoláním knihař, zajat 6. 3. 1915 u Vola Mnichova a až 1. 4. 1918 byl zařazen do čs. legií cestou do Vladivostoku k 5. pluku T. G. Masaryka. 27. 3. 1919 byl převelen do štábu 3. divise v hodnosti svobodníka. 14. 8. 1920 se vrátil do vlasti, avšak již 9. 9. 1920 zemřel v posádkové nemocnici v Košicích na následky průstřelu plic.
Dopis:
„Drahá ženuško,
Přijmi nejsrdečnější pozdrav a políbení i s dětmi. Zasílám Ti dvě podobenky po Zikanovi z Blatný, který je šťastnější a jede dříve domů. Psal jsem Ti již dříve, ale nevím, zdali si co obdržela asi tak jako my, žádný jsme více jak rok z domova žádných zpráv nedostali. Jak rád bych věděl, jak se máte? Zdali jste všichni zdrávi, a jak jste to vše předrželi. Já jsem dosud zdráv, a tak rád bych Vás zase viděl, ale nevím, neb zde ty poměry jsou stále hrozné a s tím odpravením nás domů to jde tak liknavě.“
(9. 4. 1884 - 30. 5. 1916)
Syn Matěje a Marie Šilhavých, u c. k. 11. pěšího pluku získal v hodnosti desátníka bronzovou medaili. Zemřel po průstřelu břicha na Soči v Itálii.
(20. 9. 1883 - 31. 1. 1916)
Zajat pravděpodobně v Srbsku musel se vydat s ostatními na pochod hladu do Albánie, odkud byl převezen do zajateckého tábora na italský ostrov Assinara, kde zemřel pravděpodobně na choleru.
(24. 8. 1878 - 18. 2. 1915)
Byl synem Josefa Fialy z Blatné, padl u Přemyšlu jako nadporučík c. k. 18. pěšího pluku.
Dopis: „Drazí!
Byli jsme ruským vojskem obleženi až do včerejška, pošta nešla, nemohl jsem celý měsíc psáti. Jsem úplně zdráv a vzpomínám na Vás stále. Co děláte všichni. Jistě brzy!
Líbá Vás Váš Ota.
Jest zde Jeník Šimánek a Dr. Sabath. Oba zdrávi.“
(1890 - 3. 7. 1915)
Sloužil u c. k. 7. zeměbraneckého pluku, se kterým bojoval na východní frontě. Zde padl u obce Studzianik v ruském Polsku.
(1893 - 16. 11. 1914)
Nastoupil k c. k. 7. zeměbraneckému pěšímu pluku, se kterým byl odvelen na jižní frontu. Byl raněn u Bogatice a zemřel na následky zranění v polní nemocnici č. 5/8.
Padl v Srbsku.
Antonín Hrubý, sedící první zprava
(11. 12. 1880 - 23. 6. 1915)
Padl u Glimy v Haliči.
(30. 6. 1873 - 21. 2. 1919)
Ženatý s Ludmilou Sedleckou z Blatné č. p. 265.
(16. 4. 1888 - 14. 10. 1918)
Narodil se Barboře Čadové a zemřel v Celovci v Korutanech.
(1. 3. 1900 – nezvěstný po 28. 10. 1918)
(1885 - 9. 9. 1914)
Sloužil u c. k. 48. pěšího pluku a padl u Sremské Rače v Srbsku.
(1. 11. 1877 - 6. 7. 1916)
Padl u Monte Zebia na italském bojišti.
(25. 9. 1890 - 11. 6. 1916)
Bojoval v řadách c. k. 11. pěšího pluku na východní frontě, kde byl zajat. Zemřel v polní nemocnici v Archangelsku.
(1883 - 12. 2. 1916)
Sloužil v hodnosti vojína u c. k. 91. pěšího pluku. Zemřel v zajateckém táboře na italském ostrově Assinara na choleru a byl pohřben ve Fornelli.
(8. 8. 1887 - 30. 8. 1915)
Padl na severní frontě v ruském Polsku.
(22. 2. 1880 - 13. 3. 1918)
Bojoval na východní frontě, kde se dostal do legií k 6. střeleckému pluku. Společně s ním se účastnil bitvy u Bachmače proti německým jednotkám. Zde také padl.
Padl u Monte Zebia na italské frontě dne 28. 7. 1916.
Václav Podhrázský
(13. 7. 1884 - 11. 1. 1917)
Padl v Gyule.
Dopis: „Milá sestro,
já tě srdečně pozdravuji a posílám mnoho vzpomínek z dálné krajiny. Zde ti posílám podobenku s bratrem, když jsme byli spolu v Gyule.Ještě jeden pozdrav pro tebe a celou rodinu.
Piš mi brzy,
tvůj bratr Josef“
Nezvěstní od listopadu 1915.
(1889 - 8. 4. 1915)
Zemřel na tyfus v nemocnici v Lučenci na Slovensku.
Dopis: „Milý Bratře, přijmi ode mě srdečný pozdrav. Zasílám ti pohled, tady na prachárně 2/6 jsme stáli. Jak se stále máte? Pozdravuj Francka. Odepiš brzy.
Milí bratře, prosil bych tě, kdybys byl tak laskav a poslal bys mi 4 koruny na cestu.
(3. 6. 1882 - 21. 6. 1915)
Nastoupil jako vojín k c. k. 11. pěšímu pluku a padl na východní frontě v ruském Polsku u Glimy v Haliči.
(15. 1. 1894 - ?)
Zedník, avšak za války sloužil u zdravotníků.
Padl 27. 8. 1915.
(30. 4. 1897 - 15. - 19. 6. 1915)
Narodil se v Praze paní Augustině Anně Biedermanové. Nastoupil k c. k. 11. pěšímu pluku jako vojín. Padl v boji na východní frontě v Haliči u Gródku Jagellońském.
(5. 5. 1885 - 20. 2. 1920)
Byl původně zaměstnáním mlynář. Zajat byl 11. 3. 1915 v Karpatech při ofenzivě Rusů. Do legií vstoupil 24. 1. 1918 a hned 13. 3. se zúčastnil bojů proti Němcům u Bachmače. 28. 12 1919 se vrátil zpátky do Československa jako střelec technického oddělení vojenské správy. Bojoval jak proti Němcům u Bachmače, tak proti sovětským vojskům na Sibiři. Zemřel na tuberkulózu v posádkové nemocnici v Praze.
(13. 11. 1889 – 1. 10. 1915)
Narodil se v Blatné rodičům Karlovi a Barboře Alešovým. Nastoupil k c. k. 11. pěšímu pluku a byl raněn na východní frontě 24. 9. 1915 a zemřel v záložní nemocnici č. 3/10 v Radziwillowě Wolhynie.
(18. 7. 1883 – 19. 8. 1917)
Bydlel v Blatné v domě č. p. 146 s manželkou Marií Rošickou. Bojoval na italské frontě, kde padl u Descla na řece Soči.
(? – 24. 12. 1918)
Sloužil u polního četnictva a zemřel po návratu do Blatné.
Dopis: „12. 7. 1917
Milá Babičko!
Zde Vám zasílám podobenku z pole na památku. Co stále děláte a jak se Vám daří? Jste zdráva? Já doposud jsem a daří se mne obstojně, až na to že je zde málo kouření. Zde máme nesnesitelná vedra, ale obilí jest zde dosti pěkné. Jak to dopadá v Čechách? Co jest s Vaškem a Františkem? A což dělá tam Šusta a Tlustých? A což paní šikovatelová? Já nemám adress na paní K… Ať mne ho Mařka zašle.
Zdraví a líbá Rudolf Šíma
(23. 6. 1893 – 4. 7. 1918)
Bydlel v Blatné s Marií Praskou v domě č. p. 199. Padl v Gyule.
(1888 – 4. 9. 1917)
Bydlel v Řečici v domě č. p. 8. Nastoupil k c. k. 11. pěšímu pluku a padl 4. 9. 1917 v Itálii.
(9. 4. 1886 – 16. 7. 1918)
Původně byl povoláním obuvník. Svou vojenskou službu nastoupil k c. k. 11. pěšímu pluku a zajat byl na východní frontě 24. 9. 1915 v Dubně. K legii se přihlásil 28. 5. 1917 a ve službě dosáhl hodnosti četaře. V červenci se zúčastnil bojů s bolševiky u Chvalinky, kde padl a byl pohřben do společné mohyly v Jevgenievce.
Josef Huňáček
(4. 3. 1887 – 27. 2. 1915)
Nastoupil k c. k. 11. pěšímu pluku a byl prohlášen na nezvěstného při bojích na Haliči a v Karpatech.
Drazemilovaní rodiče!
Přijměte ode mě i od našich srdečný pozdrav a zde vám zasílám podobenku a je na ní Josef, zdali pak ho poznáte. Myslím, že ano. Já jsem teď zdráva, dnes jede Josef zase do bitvy. Jsem zdrcena nad ním. Což vy jste všichni zdrávi? Stále na vás vzpomínám. Navštivte mi někdo z vás a odepište mi neb je mi smutno.
A. Huňáčková
(4. 4. 1897 - 7. 5. 1973)
Ihned po maturitě nastoupil v září 1915 k c. k. 28. zeměbraneckému pěšímu pluku. Při Brusilovově ofenzivě v roce 1916 byl zajat a v zajetí pracoval na Krymu jako zahradník. 15. 12. 1917 se přihlásil k legii, se kterou prodělal ústup z Ukrajiny a celou anabázi přes Ttranssibiřskou magistrálu. Do Blatné se vrátil 9. 7. 1920.
C. k. zeměbranecký pěší pluk z Písku č. 28.
První řada zleva: František Matějka, František Blažej, Emil Khon
Druhá řada: Josef Proška, Josef Trávníček, Antonín Hynek, Josef Šefl, František Suchý, Karel Hájek
Třetí řada: Václav Červenka, Josef Flandera, Josef ZIegelheim, Václav Voříšek, Felix Kubát, Vojtěch Vintr, Bohumil Stejskal, Bedřich Basch, Karel Kellner, Josef Kvičala
„Vážený pan R. Zdráhal, starosta města v Blatné u Písku.
Vážený p. starosto.
Zasílám Vám po našem tažení hochy naše, kteří se zúčastnili všech minulých bitev. Bohužel někteří schází. A. Janovský neměl ani čas! Uložte třeba v městském archivu na památku. Jedná se nyní, ale abychom se aspoň my brzy navrátili. Jakkoli to vypadá, pochybuji.
Zdravím Vás
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.