Blatná
U rybníku Nevěk, někdy též označovaného jako Nevděk, byla nalezena sporá kamenná industrie z období mezolitu. Pravděpodobně se zde usídlili na krátkou dobu lovci jelenů a rybáři. Jednalo se především o kočovný lid, který nestavěl stálá obydlí, ale pouze přenosná v podobě stanových staveb.
V okolí Blatné, zejména nad Bezdědovicemi, Chlumem, ve Škvořeticích a u Dobšic jsou doloženy lokality halštatské mohylové kultury. Tato kultura navázala na dřívější tradici pohřbívání pod mohylami, kam ukládala spálené ostatky svých mrtvých s množstvím milodarů.
Keltské obyvatelstvo se v mladším laténu začíná přesidlovat i do jižních Čech a osidluje Blatnou. Nejznámější lokalitu nad Bezdědovicemi (Chlumské obciny) objevil na počátku 20. století (1910) Josef Siblík, který prokopal několik obytných objektů. Do mladšího laténu lze zařadit i malou osadu v Blatné u bývalého rybníka Nevěk (Nevděk), která se rozkládala v oblasti dnešní Fügnerovi ulice. První nálezy byly učiněny během výstavby domu č. p. 449 náležícího tesaři Františku Vohryzkovi. Následně díky rozšíření růžových polí Jana Böhma byly odkryty další nálezy sídlištního charakteru. Pravděpodobně hrob byl objeven na tř. J. P. Koubka. Většina nálezů z této doby byla uložena v muzeu, avšak v průběhu let 1945-1973 byla v důsledku častého stěhování a nevyhovujícího uložení ztracena.
Přicházejí na lokalitu Slovanští osadníci, jejichž hroby nacházíme taktéž mezi Dobšicemi a Bezdědovicemi v zalesněné oblasti, kam ještě nedosáhla dnešní zemědělská činnost. Několik nálezů bylo vyzdviženo v Blatné.
Objevuje se první zmínka o Blatné v listině krále Václava, kdy se nám poprvé představuje ve svědečné řadě Vyšemír z Blatné.
V listinách se objevuje jako držitel hradu Předota z Blatné.
Někdy na konci 13. stol. zakoupili Blatnou Bavorové ze Strakonic, kteří celý hrad přestavěli a dali mu kamennou podobu. Součástí hradu byly dva kamenné paláce a byl obehnán kamennou hradbou. Ke hradu měl náležet také dvůr „curiam sub castro Blatenam“. Pravděpodobně Bavor III. ze Strakonic (+1318) nechal postavit první kamenný kostel v Blatné (první zmínka roku 1369). Jeho pozůstatkem je sakristie na severní straně kostela. Během 14. stol. je zde doloženo i rýžování zlata.
Poslední z rodu Bavorů ze Strakonic, Břeněk prodává obci Blatné za 40 kop grošů českých celé její území vymezené na východě mezí Buzickou a Pacelickou, na jihu do meze Mačkovské a vsi Blaténky, na západě mezí Vrbenskou, Tchořovickou a Hajanskou a Chlumskou a na severu mezí Bezdědovickou, Dobšickou, Paštickou a Skaličanskou. Blatná je taktéž povýšena na městečko. Blatenští přešli tedy na právo emfyteutické, kdy si zakoupili svůj majetek, ale nadále byli povinni odvádět pravidelné dávky své vrchnosti. Z listiny jsou patrné masné krámy, krčmy a tržiště, které byly součástí obce. Městečko vlastnilo další statky v obci Rudná a ve Lhotce. Obyvatelé měli požívati soudního práva dle vzoru města Horažďovice, které se tímto stalo odvolací stolicí pro celou obec.
Ujímají se moci Rožmitálové.
Johanka z Rožmitálu, sestra Jaroslava Lva z Rožmitálu a na Blatné, se vdala za Jiřího z Poděbrad a po roce 1458, kdy byl zvolen králem české země, se stala královnou.
Z Blatné vyjelo poselstvo pod vedením Jaroslava Lva z Rožmitálu a na Blatné, které projelo Německo, Burgundsko, Anglii, Francii, Španělsko, Portugalsko, Benátky a Rakousko. Na své cestě navštívil mnohé dvory a šťastně se vrátil do Blatné. O této cestě se nám dochovaly hned dva cestopisy od Václava Šaška z Bířkova a Gabriela Tetzla z Norimberku.
Zdeněk Lev z Rožmitálu a na Blatné vydal nejstarší listinu pro městečko, kterou potvrdil starší listinu Břeňka ze Strakonic a daroval právo odúmrtě Blatenským měšťanům. Každý obyvatel městečka mohl odkázat svůj majetek svobodně někomu ze své rodiny nebo komukoliv na panství usedlému.
Započala výstavba nového kostela vedle staršího románsko-gotického kostela.
Král Vladislav dává městečku Blatná na přímluvu Zdeňka Lva z Rožmitálu a na Blatné dva výroční trhy trvající osm dní. První z nich spadá na den Božího Vstoupení a druhý na čtvrtek před svatým Ondřejem.
Blatenští obdrželi od Zdeňka Lva z Rožmitálu pivovar a právo založit si nový s tím, že mu budou platit dávky z várek piva. Také obdrželi část potoka od panského mlýna (bývalý Podškolský mlýn) až do laviček (mostu vedoucího) do Pacelic.
Zdeněk Lev z Rožmitálu dostává od krále Vladislava cesty i s mýtem v jedné míli okolo Blatné.
Město získává právo pečetit červeným voskem a ohradit se hradbou. K tomu však nikdy nedošlo, zřejmě z finančních důvodů. Toto je také pravděpodobně první doklad o existenci městského znaku, který přebíral vzor v erbu Lvů z Rožmitálu. Místo stříbrného lva v modrém poli má město lva v červeném poli.
Vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Král Ferdinand Habsburský povoluje přeložení výročního trhu z dne Božího Vstoupení na druhý čtvrtek v postě.
Adam Lev z Rožmitálu osvobozuje jednu budovu v městečku za účelem založení radnice. Dává Blatenským právo zřídit vlastní biřice dohlížející na pořádek během trhů a také jim přenechává pokuty z vah a měr. Následně prodal zadlužený Adam Lev z Rožmitálu městečko největšímu věřiteli Adamovi ze Šternberka a na Zelené Hoře.
Vilém ze Šternberka přenechává městečku Blatná lázně, z nichž doposavad plynuly platy pouze zámku. Také jim dovoluje zakoupit novou budovu osvobozenou od platů, aby sloužila jako nová radnice.
Blatná je zmíněna jako odvolací stolice pro městečko Bělčice.
Blatná vyhořela a následně tentýž rok byla prodána polskému šlechtici Janu z Rozdražova. Ten ještě v 80. letech nechal vybudovat pohřební kapli pod kruchtou v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Následně v roce 1585 zemřel a zanechal po sobě nezletilého Václava, jehož se později po roce 1587 ujal strýc Kryštof Starší z Lobkovic.
Kryštof Starší z Lobkovic povoluje městečku koupi rybníku Vdoveček a nechává jej zanést do zemských desek jako svobodný.
Oldřich Felix z Lobkovic povoluje koupi rybníku Bestrev nad rybníkem Chobot, a také jej zapisuje do zemských desek jako svobodný. Tentýž rok potvrdil všechna privilegia městečku, a navíc jim osvobozuje zakoupenou sladovnu a již zmíněný rybník Bestrev s rybníkem Hodáň.
Císař Rudolf II. povyšuje městečko Blatná na město Blatná se všemi právy a privilegii v království českém.
Město vyhořelo a s ním i dřevěná škola.
Městečko obdrželo instrukce (vnitřní správa) od Václava z Rozdražova.
Měs
to bylo několikrát obsazeno a vyloupeno vzbouřenými stavy a Mansfeldovým vojskem.
Byla v souladu s císařským patentem, vydaným po několika rebeliích v kraji, znovu potvrzena všechna starší privilegia města Blatná
Císař Leopold udělil městu třetí výroční trh (jarmark) na den sv. Havla. K tomu dostali právo konání čtyř menších trhů ve čtvrtek před suchými dny na sv. Matouše, vánočními slavnostmi, na sv. Fabiána a na sv. Šebestiána.
Blatnou zakoupila Ernestina Barbora Serenyiová, šlechtična uherského původu a roku 1709 ji obdržel na základě přátelské smlouvy Josef Serenyi.
Byla vystavěna nová zvonice, která zde v Blatné stojí dodnes.
Byl postaven Mariánský sloup na náměstí města na objednávku hraběcí rodiny Serenyiů sochařem Johannem Hoffmannem z Prahy.
Hraběnka Marie Alžběta Serenyiová osvobodila město od mnohých platů a povinností robotních.
Byla odhalena socha svatého Floriána.
Hřbitov byl přemístěn z areálu kolem kostela na dnešní místo za městem.
Zakoupili město Blatnou svobodní páni Hildprandti.
V Blatné se narodil Karel Strakatý, člen Královského českého zemského divadla
v Praze, první pěvec písně Kde domov můj a její popularizátor.
V Blatné se narodil Jan Pravoslav Koubek, profesor češtiny na pražské univerzitě,
obrozenecký básník
U rodiny Hildprandtů působil jako vychovatel Jan Evangelista Purkyně, později významný český vědec.
František Hildprandt založil cukrovar v Blatné.
Byla postavena nová školní budova.
Protrhla se hráz rybníku Hodáně. Jeho voda se valila do rybníku Pustého. Při vytahování stavidel rybníka strhla voda dva chlapce Václava Draždíka, syna mlynáře, a Martina Hauzara, mládka. Jejich těla byla nalezena pod novým mostem, kde nyní stojí kamenný kříž.
Město bylo zničeno velkým požárem. Shořela takřka celá starší zástavba.
Byl založen Spolek divadelních ochotníků v Blatné, nejstarší spolek ve městě.
Blatná se stala sídlem c. k. okresního práva (soudu).
Byl zřízen poštovní úřad.
Do Blatné se přemístil c. k. okresní, soudní a politický úřad.
Byl založen pěvecký spolek Úslavan vedený Josefem Martinovským.
Všechny dosavadní okresní úřady přesídlily do Blatné a vznikl okres blatenský. V Blatné počalo úřadovat c. k. hejtmanství v budově dnešního Městského muzea.
V Blatné byl založen sbor dobrovolných hasičů.
V Blatné byl ustaven tělocvičný spolek Sokol.
Narodil se v Blatné malíř Jan Hála.
Zahájen byl provoz na nově vybudované železniční trati Březnice - Blatná - Strakonice
a Blatná – Nepomuk.
K památce nástupu vlády rodiny Hildprandtů byl postaven hotel Jubileum poblíž železniční stanice.
Vznikla Občanská záložna na tř. J. P. Koubka. Fasádu její budovy přestavěl Karel Fiala a sochy vytvořil sochař Rudl.
Po dlouholetém úsilí byla postavena nová školní budova podle návrhu pražského architekta Karla Fialy.
Byla zakoupena budova na tř. J. P. Koubka a byla využívána jako Okresní hospodářská záložna. Její fasádu přestavěl v roce 1912 Karel Fiala a na její štít byly osazeny tři sochy symbolizující Stavitelství, Spořivost a Písemnictví.
Konec 1. světové války a vznik Československé republiky byl vyhlášen z balkónu restaurace U bílého lva.
Jan Böhm započal s pěstováním růží v Blatné, které ji toliko proslavily.
Byl ustanoven Okresní musejní spolek a s ním vzniklo i museum, jehož správcem se stal amatérský archeolog a učitel Josef Siblík.
Proběhlo odhalení Sochy svobody stojící vedle kostela vyhotovená dle návrhu sochaře Josefa Bílka a architekta Josefa Petrů.
Zemřel Josef Siblík a na jeho místo správce muzea nastoupil místní historik a kněz Msgre. Jan Pavel Hille.
Byla otevřena funkcionalistická stavba okresního úřadu podle návrhu architekta Zdeňka Pštrosse z Prahy.
Na náklady celého města, sokolů a Hildprandtů byla postavena budova TJ Sokol podle návrhu Františka Průši.
Blatnou navštívil ministr zahraničí Edvard Beneš.
Na tř. J. P. Koubka byla postavena nová funkcionalistická budova spořitelny podle návrhu architektů Josefa Václavíka a Bohumila Kněžka. Svým vzezřením připomíná pokladničku.
Město bylo osvobozeno americkou armádou.
Zahájena výroba v podniku Resonet specializovaný na výrobu elektrických hudebních nástrojů.
Založeno výrobní družstvo Dřevokov.
Bylo ustaveno ústředí Západočeského průmyslu kamene, později nazvané Západočeské kamenolomy a štěrkopísky.
Odhalení památníku sovětského partyzána G. J. Pimonoviče na místním hřbitově.
Zřízeno Jednotné zemědělské družstvo v Blatné.
Zahájen provoz v nově zřízeném podniku Tesla Blatná.
Byl zrušen blatenský okres a město nyní spadalo pod okres Strakonický. Brzy následovalo i zrušení muzea, které se pro zchátralost budovy a nedostatečné prostory nemohlo nadále starat o své sbírky.
V centru města byla zbourána stará zástavba z 19. stol., aby ustoupila moderní budově obchodního centra ve stylu brutalismu nazvané Labuť.
Zastavení výroby piva v blatenském pivovaru znamenal konec piva Kohout.
Bylo znovuobnoveno Městské muzeum jako regionální muzeum Blatenska.
Vzniklo OF v Blatné, které posléze po volbách tvořilo hlavní členy městského zastupitelstva.
Blatnou navštívil prezident republiky Václav Havel.
Zámek byl navrácen v restituci rodu Hildprandtů.
Postihla město ničivá povodeň.
Blatná se stala obcí s rozšířenou působností pro obce okolní.
Byla otevřena galerie jako součást Městského muzea Blatná v budově č. 212 na nám. Míru.
Založena kulturní organizace Centrum kultury a vzdělávání Blatná, pod kterou přešla knihovna, muzeum i většina kulturních akcí (divadla, kino, koncerty atd.).
Otevřen rekreační areál města Blatná, jehož součástí je koupaliště.
Otevřeno Komunitní centrum aktivního života.
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
