Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Osobnosti Blatenska - Slavní rodáci
Slavní rodáci a lidé kolem Blatné
Böhmové
Starobylý blatenský rod Böhmů se ve městě usadil přesně před dvěma staletími. R. 1793 sem přišel první z rodu, varhaník Jan Böhm. Jeho bližší i vzdálenější potomci se opakovaně uplatňovali jak na poli umění, tak i jako zahradníci. Známý byl ve své době Jindřich Hanuš Böhm (1836 - 1916), v civilním povolání pracovník pražské České spořitelny, jinak autor mnoha humoristických textů pro legendu české komiky Jindřicha Mošnu (hrál svého času i v Blatné) a překladatel několika desítek operních libret. Počínaje pražským zahradníkem Karlem (1869 - 1946) sílí v rodu zahradnické tradice. Jeden z Karlových vnuků Jan Böhm (1888 - 1959) přišel po první světové válce zpátky do Blatné a pustil se do šlechtění divoce rostoucích šípků. Během krátkého času vybudoval na okraji města růžové sady, utěšeně rostoucí. Ve dvacátých letech měly 15 ha, v r. 1931 dokonce 32 hektarů, a patřily k nejrozsáhlejším růžovým plantážím v Evropě. Právě Jan Böhm založil slávu Blatné jako města růží. Jeho zásluhou se konalo v Blatné několik celostátních výstav růží, jeho výpěstky obdržely desítky cen a proslavily Blatnou i daleko za hranicemi.
Karel Strakatý
Slavný operní pěvec Karel Strakatý (1804 - 1868) patří k nejvýznamnějším blatenským rodákům. Narodil se 2. července 1804 v čp. 87, kde je zasazena pamětní deska. Byl synem hrnčíře. Strakatý vyrostl ve vynikajícího basistu, mohutného hlasového fondu, a přitom měkkého, temného zabarvení. Od r. 1827 po třicet roků působil ve Stavovském divadle, kde vytvořil řadu stěžejních rolí. Byl předsedou Jednoty umělců hudebních (1858 - 1868). A byl také prvním pěvcem naší národní hymny. Roli slepého houslisty a zpěváka Mareše ve zpěvohře Fidlovačka napsali J. K. Tyl a František Škroup speciálně pro Strakatého, který jinak ve hře vůbec nevystupoval. Fidlovačka měla ve Stavovském divadle premiéru 21. prosince 1834, a protože to nebylo dílo příliš vydařené, reprízovala se pak už jen jednou. Píseň Kde domov můj, teskná a půvabně melodická, jediná přežila, mj. i zásluhou procítěného podání Karla Strakatého.
Jan Pravoslav Koubek
Jan Pravoslav Koubek (1805 - 1854) byl blatenský rodák. Narodil se 5. června v domě čp. 12 na dnešní Koubkově třídě, kde má pamětní desku. J. P. Koubek byl velký český obrozenec, vlastenec, profesor českého jazyka a literatury na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě v Klementinu, básník (Krotké znělky) a překladatel, muž velmi mírný, dobrotivý a vzdělaný, svými žáky doslova milovaný.
Josef Martinovský
Josef Martinovský (1809 - 1876), od r. 1851 učitel v Blatné, byl hudební všeuměl a znalec, který hrál na kdejaký hudební nástroj. Po léta byl také ředitelem kůru v děkanském chrámu. Hned po svém příchodu do města stanul u zrodu ochotnického divadelního spolku. Všestranně pozvedl hudební život v Blatné. Pořádal zde koncerty významných umělců, jeho zásluhou ve městě zpívali nebo hráli lidé jako František a Emanuel Ondříčkovi, houslista Jan Hřímalý, mezinárodně proslulá pěvkyně své doby Anna Drasdilová (blatenská rodačka) aj. Zásluhou Josefa Martinovského byl v r. 1863 v Blatné založen dodnes známý pěvecký spolek Úslavan. Po jeho smrti se Úslavanu ujal syn Jaroslav, ředitel velkostatku v Blatné. Byl sbormistrem tohoto tělesa dalších 12 let.
Hřímalý
Početná a proslulá rodina Hřímalých má původ v Blatné. Tady se r. 1810 v domě čp. 106 narodil Vojtěch Hřímalý senior, syn hostinského a později otec čtyř synů a dcery, znamenitých hudebníků, z nichž se Vojtěch Hřímalý junior (1842 - 1908) proslavil patrně nejvíc, a to jako houslista, skladatel, tak i dirigent. Hřímalý starší chodil v Blatné do obecné školy. Už i on byl výtečný varhaník - uplatnil se jako ředitel kůru v Plzni.
František Simandl
Narodil se 1.srpna (1840 – 1912) v rodině lidového muzikanta v Blatné. V jedenácti letech se začal učit hře na housle u Josefa Martinovského. Po ukončení školy se přihlásil na pražskou konzervatoř, kde studoval kontrabas u profesora Josefa Hraběte. Od roku 1869 žil František Simandl již trvale ve Vídni, kde působil jako sólový kontrabasista Dvorní opery a kapely pod taktovkou G. Mahlera.
Od samých počátků svého vídeňského pobytu patřil k propagátorům českého hudebního života.Téměř dvacet pět let řídil koncerty Slovanské besedy a vystupoval jako sbormistr Zpěváckého spolku slovenského a pěveckého spolku Záboj a Lumír. Přes velké umělecké vytížení nezanedbával ani sólovou činnost. Na jaře roku1893 uspořádal se sólistkou Dvorní opery, Annou Novákovou, několik koncertů v Ruse, Varně, Sofii a Bukurešti. Ještě ve svých 69 letech se zúčastnil oslav 50. výročí založení Ruské hudební společnosti v Petrohradě, kde vystoupil jako sólista v Handlově koncertu. Významná je Simandlova činnost pedagogická a skladatelská. Ta se promítla zejména na vídeňské konzervatoři. Je autorem proslulé školy pro kontrabas (Neueste Metode des Contrabassspiels), která dodnes patří k nejžádanějším hudebním metodám. Jeho skladatelský odkaz obsahuje více jak 80 opusů, určených zejména pro kontrabas.
Na jeho počest se od roku 2002 u příležitosti 90. výročí úmrtí konal první ročník kontrabasové soutěže. V dalších letech, pro významnost a účast i zahraničních zájemců, je soutěž pořádána pod názvem Mezinárodní kontrabasová soutěž, při které nechybí významní pedagogové konzervatoří a vysokých škol nejen z ČR.
V roce 2010 uplyne 170 let od jeho narození. K této příležitosti Zastupitelsto města Blatná schválilo svým usnesením zhotovit pomník tomuto významnému rodákovi. Uměleckým ztvárněním byl pověřen akademický sochař. Karel Kryška. Pomník bude slavnostně odhalen při konání pátého ročníku Mezinárodní kontrabasové soutěže v blízkosti rodného domu kontrabasisty Františka Simandla.
Jan Pavel Hille
Jan Pavel Hille ( 1861 – 1943 ), významný regionální historik, topograf, archivář, kronikář, fotograf amatér a člen řady spolků. Hille se narodil v Písku, kde vystudoval reálné gymnázium. Po jeho ukončení absolvoval kněžský seminář v Českých Budějovicích. V roce 1884 byl vysvěcen na kněze a nastoupil na místo kaplana v jihočeském Kadově, kde byl později ustanoven farářem. V roce 1911 byl povolán na uvolněné děkanské místo v Kasejovicích a o třináct let později přesídlil na děkanství do Blatné. Hillův kněžský život byl vyplněn historicko-badatelskou, kulturní a spolkovou činností. Jan Pavel Hille ve všech svých působištích shromažďoval archivní materiály, psal pamětní knihy a přispíval rodopisnými a místopisnými příspěvky do odborných časopisů a publikací.
Josef Siblík
Josef Siblík (1863 - 1931) byl učitel, poté dlouholetý ředitel měšťanských škol i obchodní pokračovací školy v Blatné. Po celou dobu svého působení ve městě se horlivě účastnil kulturního a veřejného života. Mj. byl spoluzakladatelem městské veřejné knihovny a jejím prvním knihovníkem, zakladatelem muzejního spolku a předsedou i správcem blatenského muzea. Především však se od dob studií věnoval pravěkým dějinám zdejšího kraje a vydobyl si renomé výtečného archeologa, který vlastně objevil dávnou pravěkou minulost Blatenska, zejména památky na první pojmenované občasné obyvatele tohoto regionu, Kelty.
